nadace leontinka

Jak se u nás žije dětem se zrakovým postižením

28.10.2011

Nadace Leontinka podporuje v rámci projektu Osobní asistence integraci zrakově postižených dětí do běžných základních škol. Jednou ze škol, které takovouto integraci umožňují, je pražská ZŠ Horáčkova. O tom, jak důležité, ale také složité, je umisťovat zrakově postižené děti do běžných tříd, nám píše v dopise Mgr. Jana Libichová, ředitelka ZŠ Horáčkova.

Možná ne všichni z Vás vědí, že ve škole integrujeme 4 žáky s těžkým zrakovým postižením. Dva jsou nevidomí, dvěma byla diagnostikována těžká slabozrakost.  Do naší školy byli přijati na základě doporučení Speciálního pedagogického centra, které sídlí v našem sousedství. S paní doktorkou Červenákovou, která je má na starosti, také úzce spolupracujeme při tvorbě učebních plánů, nákupu a shánění pomůcek, získávání financí na asistenty pedagoga, bez kterých se tyto děti opravdu neobejdou.

                I přes veškeré proklamace jak ministerstva školství, tak MHMP, se neustále potýkáme s nedostatkem finančních prostředků, a to jak na pomůcky, tak na mzdy asistentů. Věděli jste například, že slabikář pro prvňáka přepsaný do Braillova písma stojí téměř 20 tisíc Kč? Že Pichtův psací stroj, který dětem umožňuje počítat a psát v Braillově písmu, stojí téměř 17 tisíc korun? Že speciální lupa pro slabozraké, která jim umožňuje čtení a orientaci v textu, je za 15 tisíc korun? Naštěstí my i rodiče těchto dětí máme velmi dobrou zkušenost s nadacemi Leontinka a Světluška, které na pomůcky i na mzdy asistentů nějakou částkou přispívají. Nejvíce se potýkáme s penězi na asistenty pedagoga. Všichni si umíme představit, že tyto děti asistenta nutně potřebují. Zejména nevidomé děti potřebují někoho, kdo ovládá Braillovo písmo, a kromě pedagogické práce je částečně i osobním asistentem. Již v loňském roce magistrát snížil příspěvek na mzdu asistentů o 50%, takže škola musí dokrývat náklady z vlastního rozpočtu, z příspěvků nadací a část příspěvku leží na rodičích dětí. Jak magistrát podpoří asistenty pro letošní školní rok, stále ještě nevíme, ale podle předběžných informací to opět žádná sláva nebude.

                I přes všechny problémy, které máme, se všem integrovaným dětem daří zvládat školní povinnosti na výbornou. A to nejen díky vlastní píli a pracovitosti, ale i díky práci asistentů, učitelů a neméně důležité podpoře spolužáků ve třídě i všech ostatních dětí ve škole. Aby měli spolužáci představu, s jakými problémy se takové děti potýkají, absolvují ve třetí třídě projektové dny nazvané „Život tmou“. Vyzkoušejí si speciální brýle, které jim simulují omezené vidění při různých zrakových vadách, se zavázanýma očima pracují s pomůckami pro nevidomé, mohou se podívat na výcvik slepeckých psů. Spolužáci ve třídě nevidomého Kuby dokonce zkoušeli dvě hodiny se zavázanýma očima absolvovat výuku a pohyb po škole. Všichni poznali, že to opravdu není žádná legrace. V loňském roce školní parlament rozhodl, že část peněz, které byly získány při akci Koláče, půjde na pomoc právě těmto dětem.

                A tak mi dovolte na tomto místě moc poděkovat všem, kteří umožňují Kubovi, Adamovi, Monice a Tomášovi úspěšnou integraci a tím i start do samostatného života – učitelům, asistentům, spolužákům ve třídě i ostatním žákům školy.

                Zároveň se na Vás obracím s prosbou: Máte-li nápad, jak pomoci při shánění prostředků na asistenty či pomůcky, prosím kontaktujte vedení školy.