Primátorky přivítaly opět po roce hendikepované veslaře
Čtyřveslice složená ze zrakově, mentálně a tělesně hendikepovaných veslařů byla opět po roce součástí legendárního závodu Primátorky. A i když závodníkům tentokrát počasí vůbec nepřálo, statečně doveslovali až do cíle. A to u tak technicky náročného sportu, jako je veslování, není vůbec jednoduché. I proto si přečti víc o těchto borcích u vesla v mém článku!
Hendikepovaní veslaři z ústeckého Veslařského klubu Paprsek nejsou žádní kluci z cukru! A tak i v tom největším lijáku zvládli dojet až do cíle Spanilé jízdy Leontinky, speciálního závodu, který je součástí prestižních Primátorek už od roku 2011. Vedl je opět neohrožený kapitán Petr Janák, který se v Ústí nad Labem snaží ke sportu přitáhnout lidi s různými hendikepy. Moc dobře totiž ví, že sport jim může dodat potřebnou sebedůvěru a také smysluplnou náplň pro trávení volného času s podobně naladěnými lidmi.
Tak si pojďme tyhle borce představit!
Do párové čtyřveslice letos usedl jako "štrok" nevidomý veslař Filip Kunc, pro kterého to byla už několikátá účast na Primátorkách. "Dvojka" patřila Danielu Kosinovi, který přišel o padesát procent svého vidění teprve před rokem a půl a loni se Spanilé jízdy zúčastnil poprvé. Na "trojce" vesloval Jindra Bartoň, který patří mezi rekordmana ve veslování na trenažéru. A "háček" měl na starosti opět Venca Bulánek, který má roztroušenou sklerózu, ale také silnou vůli to nevzdat.
Velký respekt si zaslouží nejen tato čtveřice, respektive pětice, ale také paraskifaři, kteří byli i letos součástí Spanilé jízdy Leontinky. Nakonec kvůli počasí odstartovaly jen dva z původně čtyř plánovaných skifů. Do své jízdy dal určitě všechno Jirka Kratochvíl, který si opět "osedlal" modrý skif Leontinka, který jsem klubu před několika lety věnovala. Jirka má také "roztroušenku", ale tu stále dobrou náladu a široký úsměv by mu mohli mnozí závidět. Druhý skif patřil ukrajinskému závodníkovi, který si svoji premiéru na Primátorkách také užil naplno.
Na všechny už v cíli čekaly zasloužené medaile od Leontinky a také už tradiční pohár, který každý rok pro závodníky připravím. A tihle kluci si odměnu a velký potlesk rozhodně zaslouží. Z břehu se sice může zdát, že veslování je hračka, ve skutečnosti je to ale pořádně technicky náročná disciplína. Závodníci musí být perfektně sladění, jinak by, jak říká jejich kapitán, ani nedorazili na start. Tihle veslaři se navíc kromě řeky a povětrnostních podmínek musí ještě porvat také se svým hendikepem. Být součástí tak prestižního a legendárního závodu, jako jsou Pražské Primátorky, je pro ně jistě také další velkou odměnou za jejich vytrvalost - a taky motivace pro to, aby u tohoto náročného sportu zůstali. Letos má navíc jejich kapitán Petr Janák další cíl - přitáhnout k veslování také více žen. A já se těším, že tyhle úžasné kluky - a třeba i nějakou tu ženu - příští rok zase uvidím u vesla na Pražských Primátorkách!
