První běžecký trénink Leontinky s "Wonderwoman" Terezou

Nikdy není pozdě na to, učit se abecedu, myslím tedy tu běžeckou. Přesvědčila se o tom na prvním běžeckém tréninku Leontinky i Petra, která má už dvě dospělé děti a dosud trávila svůj volný čas spíš na tandemovém kole nebo v bowlingové aréně. Nebyla si jistá, jestli běhá správně a nevěděla ani moc o tom, jak se před během správně. rozcvičit a po běhu zase protáhnout tak, aby nás druhý den nic (moc) nebolelo. Díky Tereze, která naše běžce, ale konec konců i průvodce, provedla celým tréninkem, získala mnohem větší jistotu, kterou zúročila jen pár dní potom na 3 kilometry dlouhé trati během pražského závodu RunTour.

Tereza je jednou z vodiček právě na tomto běžeckém seriálu a já jsem moc ráda, že jsme se s ní díky našim kamarádům z RunTour seznámili. Terka nám věnovala svůj čas i svoje know-how, které je po 20+ letech běhu opravdu bohaté. Pochopili jsme velmi rychle, proč se jí přezdívá Wonderwoman, protože Terka zvládla s naprostým přehledem i poměrně velkou skupinku 12 běžců. A i pro ni to byla nová zkušenost v tom, že ještě nikdy netrénovala běžce se zrakovým hendikepem.

Byli mezi nimi studenti Gymnázia pro zrakově postižené v Praze-Butovicích, se kterým spolupracuji už dlouho hlavně ve sportovních aktivitách, i studenti Deylovy konzervatoře, kteří si chtěli jen vyzkoušet něco nového. Přišel ale i zkušený běžec Michal, který si teprve nedávno vyléčil běžecké zranění a chtěl by se znovu dostat do formy, a dělat to správně. I když pro něj řada Terčiných rad nebyla žádnou novinkou, byl rád, jak nám pak později řekl, že si všechno mohl zopakovat, a taky si užil skvělou partu lidí, která na trénink dorazila. 

Byli mezi nimi i naši nepostradatelní traséři, bez kterých by zrakově hendikepovaný nemohl vyběhnout. Svůj čas nám věnoval třeba náš kamarád a fanoušek Jenda z Hostince u Jendy nebo Radka, která nám trasuje i na závodě Vltava Run. Pro Vlastu to ale byla první zkušenost s průvodcováním a stejně tak i pro Janu, která ji ovšem hned uplatnila na sobotní RunTour, kde běžela s Markétou z Butovic závod na 5 kilometrů.

Ty skoro dvě hodiny utekly opravdu rychle. Slunečný den se rychle překlopil do jasné, mrazivé noci a po společném focení se většina vydala do svých domovů. Někteří si ale ještě šli zaběhnout v příjemném terénu parku Ladronka, třeba Ema s trasérem Jendou. Respekt tomu nadšení! 

Celý tým Leontinky, Bára, Radka a Martina, mohl být nadmíru spokojen. Podařilo se totiž získat několik nových běžeckých duší pro závody RunTour, kde zajišťujeme zázemí i startovné zdarma pro všechny běžce se zrakovým hendikepem. Kromě Petry si svoji první zkušenost se závody RunTour odbude i Roman na 10 kilometrové trati v Pardubicích, posledním závodu této běžecké sezóny. 

Na konec ještě pár ohlasů od našich spokojených běžců:

"Trénink se mi velmi zamlouval, osvěžil jsem si spoustu protahovacích cviků. Určitě bych si někdy rád nějaký opět zopakoval," napsal nám klavírista Karel z Deylovy konzervatoře. "Pro Emu bylo super, že si protáhla celé tělo, osvěžila si běžeckou abecedu. Byla ráda za doporučení jak se procvičit před závodem," napsal nám její tatínek. Atletovi Matějovi z Butovic se "líbilo, že jsme měli prostor k tomu se nějak líp naučit základy běžecké abecedy, dostali jsme prostor na to zlepšit styl běhu a hlavně byly dobré podmínky (trať a počasí). A nakonec ještě vyslovil přání, aby "se něco takového konalo častěji." 

My můžeme Matějovi a ostatním běžcům už teď slíbit, že další běžecký trénink je v plánu v příštím roce. A už teď víme, že kromě Terky by si roli trenérky běžců se zrakovým hendikepem ráda vyzkoušela další běžkyně a vodička z RunTour, Petra, která se za námi na Ladronku přišla také podívat a pomáhala nám s koučováním. 

Budeme se těšit na vás všechny! Tak ať se vám dobře běhá!