Rekordní sobota na pražské RunTour

Vítězství nemusí znamenat, že stojíš po závodu "na bedně". Nemusí to dokonce znamenat ani to, že zaběhneš ještě lepší čas než minule. Někdy je vítězstvím už to, že se postavíš na start a dáš do toho to nejlepší, co v Tobě je. S takovou vírou v sebe sama se postavila poprvé na start závodu RunTour Petra, která s Leontinkou sice už běžela, ovšem na běžkách Jizerskou 50, jinak ale většinou tráví svůj volný čas na tandemovém kole nebo v bowlingové aréně. Před během měla Petra vždy respekt a trochu obavy, jestli to pro ni je to pravé. Tentokrát v sobě ale našla odhodlání a po běžeckém tréninku Leontinky se postavila i na start závodu na 3 kilometry. Nebylo to zadarmo, možná to trochu bolelo, ale v cíli na Petru čekala její první běžecká medaile. Respekt!

Právě kvůli takovým malým vítězstvím a osobním příběhům už 11 let jezdím s běžci se zrakovým hendikepem na závody RunTour. Už několikátou sezónu pozoruju běžce Luboše Vachutku, jak zabíhá stále lepší a lepší časy. Po závodech na 5 km se letos vrhl na delší 10 km trať a v Praze svůj rekord z Varů opět o vteřinu překonal - 35:17 byl jeho čas v cíli a kolem se vznášel hmatatelný oblak euforie. Svůj osobní rekord o skoro 5 minut (!) překonal pod vedením zkušeného traséra Richarda také Luboš, tentokrát Zajíc, ředitel SONSu, tedy Sdružené organizace nevidomých a slabozrakých. A sám sebe předběhl i mladý atlet Matěj z butovického gymnázia, který 3 km neuběhl za 15 minut, jak předpokládal, ale za 12:38. Utekl tak o kousek i svému trasérovi Martinovi, ale i to se některým našim běžcům prostě někdy stává. O svůj výborný výkon se pak Matěj podělil dokonce i hokejistou Jaromírem Jágrem, kterého dohonil na startu závodu na 10 km, kde náš nejlepší hokejista celý závod odstartoval výstřelem ze závodní pistole. Myslím, že Jarda Jágr Matějovi jeho běžecký výkon musel trochu závidět, protože sám, jak se pak přiznal, nikdy dobře neběhal.

Další velký příběh, nejen spojený s RunTour, je Vlastimil z Liberce. Vlastík je známá běžecká legenda Libereckého kraje, který běhával z Liberce do Bedřichova sám, jen za pomoci bílé hole. Ano, čteš dobře - Vlastimil je sice už od 18 nevidomý, ani jeho hendikep ho ale od sportování neodradil. Dokonce spíš naopak - sportu se Vlastimil začal věnovat spíš poději a tak jako většina z nás ho vnímá hlavně jako skvělý prostředek pro relaxaci, hlavně tedy tu duševní. Na Ladronce ale Vlastík sám neběžel, a i když jeho trasér Adam běžel asi teprve potřetí v životě, závod na 5 kilometrů zvládli s přehledem. A s úsměvem od ucha k uchu přiběhli do cíle i Ema s trasérem Jendou z Hostince u Jendy - a v pořádném sprintu Markéta s trasérkou Janou. Ema i Markéta jsou stejně jako Matěj z butovického gymnázia a mně dělá velkou radost, že s Leontinkou běhají na runTour všichni už pravidelně. 

Na Ladronce měla Leontinka i svého dětského zástupce Vítka, který s tatínkem Milanem běhá poctivě každý rok aspoň jeden závod na RunTour - a letos s námi vyrazí i na běžky na Jizerskou 50. Vítek byl sice trochu smutný, že na místě neměl svého kamaráda Maxíka tak, jako loni, ale s tím správným povzbuzováním zvládl kilmetrovou trasu i bez svého kámoše. Povzbuzovala ho na trati jeho sestřička Adélka i maminka. Své další běžecké příběhy si zaběhli nevidomý Petr s trasérem Jirkou, kteří s námi překonali už i závod Vltava Run, Jarda z Olomoucké Katedry aplikované tělovýchovy s trasérem Karlem a poprvé s námi běžel Roman se svojí stálou trasérkou Adrianou.

V zázemí leontinskovského stánku si pak všechny děti mohly vyzkoušet naši Opičí dráhu poslepu, s pomocí bílé hole a někdy i kamaráda - průvodce. Že to není vůbec snadné zjistila třeba malá Emilka, která se na trať statečně vydala jen s pomocí bíle hole. V cíli na ní čekala sladká odměna a taky boxík na donuty, které Leontince věnoval náš svkvělý Jenda z Hostince u Jendy. Na boxíku bylo velkými písmeny napsáno: DONUT WORRY, BE HAPPY! A to se nám v ten sobotní den myslím podařilo splnit úplně s přehledem. Prostě #JERADOSTBĚŽET a Leontinka děkuje všem, včetně našich kamarádů z RunTour, kteří s námi napsali další úžasné běžecké příběhy!