20 statečných běžců Leontinky zdolalo Vltava Run

Co Vltava Run spojí, člověk nerozdělí. 😀 

Tak nějak by se dala shrnout atmosféra v týmu Leontinka, který v neděli 12. května podeváté doběhl do cíle závodu Vltava Run. Skoro každý z běžců a trasérů si přitom sáhl až na dno svých sil - 58letý Ivoš, který s námi běžel už podeváté, i 16letá Emča, pro kterou to byl vůbec první Vltava Run. Cílem jsme ale prolétli v naprosté euforii a na cílové fotografii je to určitě znát. Je totiž až neskutečné, kolik čisté radosti tato jedinečná běžecká akce každý rok přináší. A stejně tak neskutečné je, že se Leontince už podeváté podařilo sestavit nejpočetnější tým tohoto závodu - byť to letos nebylo úplně bez problémů.

Kvůli zraněním, nečekaným operacím a dalším komplikacím jsme totiž dva týdny před závodem měli zrakově hendikepovaných běžců na "soupisce" jen osm. Přesto jsme se to rozhodli nevzdat a poprosili o pomoc úžasný tým Vltava Run, díky kterému se nám podařilo doplnit náš tým o dva "koukavé" běžce Verču a Honzu. Přemlouvat se naštěstí nenechali ani kamarádi Leontinky, Jenda s Bohoušem, a rázem jsme byli komplet! Co je další ze zázraků Vltava Run, opět se nám podařilo sestavit tým, který táhl za jeden provaz, navzájem se hecoval a povzbuzoval a dotáhl to až do vítězného konce. A to není nikdy na tomto závodě ani trochu samozřejmost!

Trať Vltava Run totiž nejen, že měří dlouhých 360 kilometrů, ale rozhodně nevede jen z kopce - jak by někdo možná čekal, když se přeci běží podél řeky. Naopak, některé úseky, třeba ten z Lipna do Vyššího Brodu nebo ze Slap do Davle pořádně prověří tvoje schopnosti a vůli. Startuje se v sobotu, v našem případě už ve 4:40 ráno a běží se dnem i nocí, cestou i necestou, po asfaltu, ale často také v terénu a po lesních cestách plných nástrah v podobě nerovností a popadaných větví. Traséři zrakově hendikepovaných běžců musí mít opravdu oči na stopkách a včas hlásit překážky i změny směru - no, a někdy třeba i to, že právě doběhli nějakou sympatickou běžkyni. To to pak najednou běží úplně samo! 

Hodně síly týmu Leontinky dodává také podpora a povzbuzování od ostatních běžců na trati. Ti sami nejlépe vědí, jak obtížná trať je, a tak slova obdivu, chvály, ale někdy taky trochu překvapení nad neskutečnými výkony našich zrakově hendikepovaných běžců provázejí náš tým od startu až do cíle. Letos nás navíc tak trochu hnalo kupředu i naše startovní číslo 1. Organizační tým v čele s Květou, Míšou a Láďou našim běžcům totiž opravdu fandí a my jim moc děkujeme za všechnu tu podporu, které se nám během těch devíti let dostalo. ❤

Nakonec, to hlavní na Vltava Run je tým. "Dlouho jsem nezažil tak skvělou partu," napsal nám běžec Roman, který se svou trasérkou Adrianou běžel Vltava Run poprvé. "Děkuju všem z Nadace, i Vám běžcům, běžkyním, trasérům a trasérkám za víkendové skvělé zážitky s Vámi. Bylo to hodně super," podělil se o svoje dojmy Jirka, trasér nevidomého běžce Petra. A hodně super to tedy opravdu bylo. Miloše, traséra Terky, která s námi běžela většinu Vltava Runů, víkendový zážitek dokonce inspiroval k poezii: "Překonali jsme temné stíny, jež nás chtěly zastavit v zápalu boje / Ale my jsme vstávali stále znovu a znovu, nikdy neztráceli naději, nevzdávali se / Makali jsme jak výborně namazané stroje." 😀

Respekt patří všem 20 statečným členkám a členům našeho letošního No.1 Dream Teamu! - Ten největší samozřejmě těm z nich, kteří svůj závod i celý svůj život běží tmou, a přesto to nevzdávají. Jsou velkou inspirací mnoha lidem kolem sebe. Poděkování patří taky už zmíněným organizátorům a všem skvělým fanouškům na trati i ve virtuálním prostoru, parťákovi Maximovi ze spolku Jeden na jednoho, společnosti FM Logistic a White Trans, bez jejichž minibusů bychom se ani nedostali z Prahy - a letos poprvé taky našim "koukavým" běžcům Verče, Honzovi, Jendovi a Bohoušovi, kteří posílili náš tým! Děkuju také mojí zakladatelce, společnosti Exx, že nás v našich sportovních aktivitách stále tak podporuje. Díky vám všem můžeme být ten opravdový DREAM TEAM! 🌈